BMW řady 7 E32: Dvanáctiválcový milník, který přepsal pravidla luxusních limuzín

Když BMW v roce 1986 představilo druhou generaci své prestižní řady 7, málokdo tušil, jak výrazně ovlivní svět luxusních automobilů. Model E32 totiž nebyl jen pouhou evolucí – v mnoha směrech přepsal pravidla. A když o rok později přišel na trh s dvanáctiválcem, stalo se z něj definitivně synonymum pro technickou dokonalost, výkonnost a aristokratický styl.

Automobilka BMW měla od 70. let jasný cíl – konkurovat Mercedesu v nejvyšší automobilové třídě. První generace řady 7 byla solidní, ale teprve nástupce s interním označením E32 předvedl, co v Mnichově opravdu umí. S designem od legendárního Ercole Spady a technikou, která čerpala z motorsportu i vývoje letadel, nabídla „sedmička“ nejen luxus, ale i jízdní zážitek. Kromě špičkového zpracování interiéru a řady inovací, jako byl první evropský automobil s dvanáctiválcem od války, se řada E32 pyšnila mimořádnou výbavou a pokrokovou elektronikou.

V době svého uvedení byly v nabídce výhradně řadové šestiválce, ale skutečný převrat nastal v roce 1987 s představením modelu 750i a 750iL s motorem M70 – pětilitrovým V12 o výkonu 220 kW (299 k). V době představení neměla konkurence nic podobného. BMW tak předběhlo Mercedes, Jaguar i Lexus a vytvořilo nový etalon ve třídě luxusních limuzín. S elektronikou od Bosche, dvojicí řídicích jednotek, dvěma snímači vzduchu a dvěma katalyzátory šlo o skutečně revoluční konstrukci, která i dnes budí respekt.

Mimo samotný motor byl vůz nabitý technologiemi, které z dnešního pohledu považujeme za samozřejmost, tehdy však šlo o sci-fi – centrální zamykání, palubní diagnostika s textovým displejem, vyhřívané zámky, telefon, fax, elektrická roletka, dvojité zasklení či kontrola trakce. Některé verze nabízely i samovyrovnávací zadní nápravu s hydropneumatickým odpružením. Kdo sáhl po balíčku Highline, dostal elektricky ovládaná zadní sedadla s pamětí, stolky v opěradlech, druhý alternátor a baterii nebo nezávislé topení.

Na pozadí tohoto vývoje se ale v útrobách vývojového oddělení rodil ještě šílenější projekt. Tajný tým konstruktérů vytvořil Zlatou rybku – prototyp 767iL s šestnáctiválcovým motorem V16. Tento motor vznikl prodloužením bloku V12 o čtyři válce, měl 6,6 litru a výkon přes 400 koní. Kvůli obřím nárokům na chlazení byly dva chladiče umístěny v zavazadlovém prostoru a vozidlo mělo přívody vzduchu v zadních blatnících. Tento experiment sice nikdy nedospěl do sériové výroby, ale dodnes se považuje za jeden z nejúchvatnějších vývojových projektů v historii BMW.

Sedmička E32 se ovšem nezastavila jen u dvanáctiválců. V roce 1992 přišla modernizace a s ní i nové osmiválcové motory M60 s technikou DOHC a nikasilovým povrchem válců. Bohužel právě tento povrch se později ukázal jako problematický kvůli reakci se sírou v palivu. Automobilka musela vozy v některých zemích zpětně upravit. Přesto nové motory poskytly výborný výkon a dodaly autu ještě větší prestiž.

Pro opravdové fajnšmekry byly k dispozici verze od úpravců jako Alpina, AC Schnitzer nebo Koenig Specials. Vrchol nabídky představovala Alpina B12 5.0 s výkonem 350 koní a maximální rychlostí přes 270 km/h. Byly to kusy číslované jednotlivě, s vlastní identitou a výbavou, která šla nad rámec továrních možností.

BMW E32 bylo také průkopníkem v oblasti pasivní bezpečnosti a aerodynamiky. Mělo součinitel odporu vzduchu 0,32 – výtečný na danou dobu – a v roce 1991 přineslo do sériové výroby xenonové výbojky, které se později staly standardem prémiových značek. Sběrnice CAN a dovírání dveří elektromotorky byly dalšími detaily, které ukazovaly na technický náskok BMW.

Do dubna 1994 bylo vyrobeno přes 311 000 kusů a dnes se z něj stává ceněný youngtimer. Kromě toho, že nabízí výjimečnou kombinaci komfortu, výkonu a stylu, jde o jeden z posledních modelů, který reprezentuje analogový luxus bez zbytečných digitálních kudrlinek. Opravdové auto pro znalce – a pro ty, kteří ocení krásu i pod kapotou.

BMW řady 7 E32 dnes nepůsobí pouze jako automobil – je to kus historie, technické umění a důkaz, že i v 80. letech se dokázaly dít zázraky. Pokud někdo uvažuje o tom, jak vypadala dokonalost v době, kdy ještě svět nezaplavily displeje a dotykové plochy, měl by se podívat právě sem. Do srdce mnichovské limuzíny, která se nebála snít – a ty sny i uskutečnit.