
Zdroj obrázku: Subaru
V USA začíná další vlna zdražování automobilů a na vině jsou tentokrát dodatečná cla, která prezident Donald Trump uvalil na zahraničně vyráběné vozy a jejich komponenty. Nejde přitom o marginální nárůst – některé modely automobilky Subaru zdraží o více než 45 tisíc korun. A nejsou v tom samy.
Jedno z hlavních témat Trumpovy druhé prezidentské éry se opět stává realitou: silný protekcionismus. Jeho administrativa se rozhodla zavést dodatečná 25% cla na automobily a součástky, které nejsou kompletně vyrobeny na území Spojených států. Problémem je, že v dnešním globalizovaném automobilovém průmyslu prakticky neexistuje vozidlo, které by bylo výhradně amerického původu – a to platí i pro auta montovaná v USA. Výsledkem jsou vyšší náklady pro výrobce, a tím pádem i zdražení pro zákazníky. A právě teď to začínají pociťovat i příznivci Subaru.
Podle informací od jednoho z autorizovaných prodejců Subaru dojde ke zdražení napříč téměř celým portfoliem značky. Například SUV Ascent, vyráběné přímo v USA, zdraží v přepočtu o 24.000 až 45.400 Kč v závislosti na výbavě. Modely jako Forester nebo Outback podraží zhruba o 35.000 až 40.000 Kč, sportovní BRZ a WRX dokonce o více než 44 tisíc. Výjimkou je pouze elektrická Solterra, která kvůli své ekologické povaze a japonské montáži zatím unikla novým tarifům – ovšem nikoliv navždy.
Zdražení se netýká jen Subaru. Ford už dříve upravil ceny modelů Maverick, Bronco Sport a Mustang Mach-E vyráběných v Mexiku. V návaznosti na nové clo se připojují i další značky, jako Toyota, Honda nebo BMW, které mají rozsáhlé výrobní i dodavatelské sítě po celém světě. Není divu, že německé a japonské automobilky bijí na poplach – cla totiž ovlivňují nejen přímé dovozy, ale i dodávky komponent, jako jsou čipy, převodovky či elektronické moduly.





Podle ekonomů se v konečném důsledku jedná o daň, kterou platí především koncový spotřebitel. Vyšší cena auta, delší dodací lhůty a celková nestabilita trhu mohou vést ke snížení poptávky. V kontrastu s tím stojí Trumpova rétorika o ochraně amerických pracovních míst. Realita je však komplikovanější – například Volvo už ohlásilo snížení počtu zaměstnanců o 5 % právě kvůli dopadům těchto celních opatření.
Trump ale s kritikou nesouhlasí. Když se velkoobchodní řetězec Walmart rozhodl zvýšit ceny zboží s odvoláním na nová cla, prezident se ostře ohradil. Obvinil firmu z toho, že zneužívá situace k vlastnímu obohacení, a zdůraznil, že jeho opatření mají dlouhodobý přínos pro americkou ekonomiku. Tato tvrzení však naráží na tvrdá čísla – většina analytiků se shoduje, že krátkodobé důsledky budou pro běžné občany spíše bolestivé.
V USA se už nyní spekuluje o tom, zda se další vlna cel neprojeví i u zboží denní potřeby nebo technologií. Pokud by se Trump rozhodl rozšířit opatření i na další sektory, mohla by inflace opět nabrat na obrátkách. Na americké řidiče pak čeká období, kdy se vozy nejen zdraží, ale pravděpodobně i zpomalí jejich modernizace – automobilky totiž budou hledat cesty, jak náklady udržet pod kontrolou.
Pro české zákazníky zatím tyto změny přímý dopad nemají, ale v globalizované ekonomice se takové turbulence mohou přenést i do Evropy. Například pokud dojde ke zdražení některých komponent nebo přesměrování dodávek kvůli celním překážkám, může se změnit i dostupnost určitých modelů v evropské nabídce.
Dopady Trumpových cel budou předmětem dalších debat a pravděpodobně i soudních sporů. Jisté však je jedno – vozy, které ještě včera stály přijatelnou sumu, mohou zítra stát podstatně více. A to v době, kdy se spotřebitelé snaží šetřit a hledají rozumnou hodnotu za své peníze, může být rozhodující faktor.