Většina automobilek spílá Trumpovi za nová cla na auta, jedna ale říká pravdu: Může za to EU

Zatímco většina evropských automobilek obrací vinu na Donalda Trumpa za nová cla, britsko-francouzská automobilka Ineos Automotive se jako jediná postavila čelem k realitě: může za to Evropská unie. A její mlčení k dlouholetému nerovnovážnému obchodnímu vztahu.

Cla. Slovo, které v současnosti vyvolává paniku ve všech evropských automobilkách. Americký prezident Donald Trump, opět v kurzu a zjevně s rostoucím vlivem, oznámil novou vlnu cel na dovoz evropských automobilů. Konkrétně jde o 25 % clo na dovoz vozidel do USA. Většina firem začala okamžitě kritizovat Washington a spílá Trumpovi za agresivní krok. Ale málokdo z nich připomíná, proč k tomuto kroku vůbec došlo – a kdo vlastně celou obchodní nerovnováhu začal.

Naštěstí ne všichni mlčí. Zatímco německé značky jako BMW či Mercedes varují před obchodní válkou, jen jedna automobilka nazvala věci pravými jmény: Ineos Automotive. Tahle relativně mladá automobilka sídlící ve Velké Británii s výrobními linkami ve Francii ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že „je šílené, že EU hrozbu cel ze strany USA ignorovala“. A nejen to. Podle Ineosu bylo jasně řečeno, co Washington požaduje: férovost a reciprocitu. Namísto jakékoli snahy o dohodu se však Brusel rozhodl vše ignorovat. Není to tak trochu znak hlubší politické krize?

EU dlouhodobě uvaluje 10% clo na dovoz amerických aut. Oproti tomu USA si za evropská auta účtují jen 2,5 %. To je čtyřnásobný rozdíl. Ačkoliv v praxi zasahuje hlavně americká auta dovážená do Evropy – jejichž podíl je mizivý – reálně to poškozuje hlavně evropské značky, které mají výrobní závody v USA, jako BMW či Volkswagen. Těm by férovější obchodní podmínky reálně pomohly. Ale EU jako by neviděla důvod jednat. A tak došlo na to, co Trump slíbil – odvetné clo.

Šéfka Ineosu Lynn Calder ve svém komentáři dodává: „Takhle to končí, když politici sedí s rukama v klíně. My, jako nová automobilová značka vyrůstající v EU, jsme těmito cly zranitelní a potřebujeme, aby naši političtí představitelé aktivně hájili naše podnikání, pracovní místa i ekonomiku.“ Slova, která se dnes nebojí říct málokdo. A přitom tak důležitá.

BMW a další výrobci zatím mlží. Opatrně varují před eskalací obchodní války, ale na rozdíl od Ineosu nepoukazují na příčinu. Zjevně se bojí říct nahlas, že vina leží i – nebo spíš hlavně – na straně EU. Evropská komise se místo jednání o snížení cel postavila do obranné pozice a hrozí odvetnými opatřeními. V době, kdy se automobilový průmysl potýká s přechodem na elektromobilitu, zpomalující ekonomikou a rostoucí konkurencí z Číny, jde o naprosto nepochopitelný krok.

A Trump? Ten dělá jen to, co dělal vždy – snaží se vytvořit pro americké firmy férové podmínky. Ohlásil, že neustálé nerovnosti nenechá být. EU měla možnost vyjednávat, ustoupit, hledat kompromis. Ale raději čekala, až bude pozdě. A zaplatí za to – automobilky, dodavatelé, zaměstnanci. Všichni.

Doufejme, že tato výměna celně-obchodních ran přiměje evropské politiky k zamyšlení. Možná je čas znovu otevřít téma celních bariér, rovného přístupu a skutečně svobodného trhu. A přestat se ohánět frázemi o ochraně domácí produkce, když ve skutečnosti taková ochrana škodí hlavně domácím výrobcům.